Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hory zvané Orlické……, kousek od Rychnova n. K

 

 

Tak tentokrát v tom mám zmatek.

Babča je doma už v pátek, odnáší zase věci do auta a já pořád čekám, že mi prozradí kam vyrážíme, protože mě by doma jistě nenechala. Zase upekla buchtičky a nějaký další dobroty chystala a je taková natěšená.

 

Jo vzala mě k sobě a povídá…“Arone, jedeme  na výlet, tentokrát do Orlických hor, pozvala nás Dáša s Quentinem, že se musí konečně osobně sejít celý pracovní tým kolem webu Můj labrador“. No, rozumím jen výlet a labrador. To ostatní je asi cizí řečí. Ale to je fuk, hlavně že někam vyrazíme a budou tam kamarádi a snad i kamarádky, a ti puboši oslavující rok. Jo, jo, jednou jsem to zaslechl, že Dáša dá Q k narozkám sešlost pesanů, jasně, to je ono…….!

 

No, je mi všelijak, je horko a jedeme takovými okreskami a dírami, že názvy nestíhám, a babča se neptá, asi trefí bez potíží. Však je to jako bychom jeli skoro domů do LA. To říká ona. Lidi jí na to skáčou a myslí si, že fakt letíme do Ameriky, ale on je to Lanškroun.

 

Dojeli jsme k chaloupce a tam jsme se vylodili. Nastěhovali jsme se do parádní světnice a  jak jinak, s manželskou postelí. Tak to tedy klobouk dolů, to se mi líbí, žádný ležení na zemi a hledání místečka na ulehnutí. To samo ještě netuším, že by to bylo skoro jedno, protože se do postele pomalu nedostanu, babča si totiž tentokrát konečně užije zpěvu.

Tak to s Q zkontroluju, pak ještě přijeli Maxíkovi s Maxem a začalo to. Babča jela něco zařizovat a já s klukama na prochajdu. To dopolední bolení břicha jsem vyřešil tak, že jsem častěji odskakoval.

 

No a pak ještě dorazil Rendy s Rockýskem a Alan, teda vlastně Honza s Alánkem, Sárou a malou Dorinkou. A bylo přepesováno. Bylo nás tam plno, jak se člověk otočil, hned vám někdo zalehl místo, zasedl plac. Lidi tam byli taky, samozřejmě. Hráli si s námi, všichni byli báječní, jenom na Alana si jeden musel dávat pozor. Byl takovej, jak bych to řekl, autoritativní, jasně, a jak vzniklo ohnisko, hned hasil, jak vznikl konflikt, hned zažehnal a jakmile vznikla skrumáž, hned rozehnal. Jeho Sára je zlaťanda, krásná psí dáma, ale je s každým hned hotová. No a Dorinka, snad to byl pes? No ta prostě voněla…

Obrazek

Lidi se sesedli kolem velikého stolu, už jsem někde četl jak nazvat tu činnost, co prováděli - jedli, pili, hodovali, dobrou vůli spolu měli. Pili si vínečko, pochvalovali ho.

A babča porád, kdy se bude zpívat a tak začali. My okolo, vedle, pod….prostě kam oko dohlédlo byl pes. No nebudu  ani říkat v kolik jsem se na tu krásnou manželskou postel dostal……když dozpívali

 

Ráno, no přesněji dopoledne jsme vyrazili na první prochajdu. To mě vzali s sebou. Babča nešla, že je potřeba, aby tam taky někdo dohlídl na vaření a já ji ani neřekl, jak jsem si ji užil. Zdrhnout se mi nepodařilo, dali  mě na stopovačku a nějak mě pořád měl někdo v merku a taky šla Dorinka, tak jsem byl za rytíře. S retrívrama, takovej drobeček, to se prostě jeden musí obětovat a věnovat se jí, protože jinak by se jistě cítila opuštěná a jinačí…. Taky za námi přijela Jessinka se svejma lidma a Max konečně vyvrátil všechny spekulace na téma pohlavní orientace. Je to úplně jasný, na kluky se vytahuje, protože je velkej, ale holky mu voní stejně jako mě, a do Jesiinky byl celej pryč.

 Obrazek

Odpoledne znova na prochajdu. Už jsem se těšil, hned ráno jsem věděl, že v těch obrovskejch lopuchách něco kráááásně voní. Lidi říkali, že to smrdí jako rasův pytel. Vystartoval jsem, protože  se babča nějak rozptylovala. Jenže to nebylo jen tak, fakt. A dohnala mě, jeden by brečel. Taky nás fotili, jak sedíme, to jsou tedy nápady, to mají jen lidi. Taky jsme jim ukázali, že nemusíme jen sedět, ale i polehávat.

 Obrazek

Při zpáteční cestě jsem dal vzniknout novému příběhu. Když jsme šli kolem takové chaloupky, šel jsem juknout, co jim tak krásně voní před barákem. Taková domorodkyně začala povykovat z okna……..jako že mám jít pryč, vůbec nic jsem nedělal, jak mám poznat, že mě nezve, ale vyhání. No babča musela skoro pro mě, jenže to jsme právě míjeli takovou vysokou mez, plnou lesních jahod. Já je nemusím, ale lidi začali zobat. No to si nepřejte, jak ta bába vyváděla….prej si je nezaseli. Ona určitě vypadala, že chodí po nocích sít lesní jahody…to určitě. No smáli jsme se tomu ještě večer.

Odpoledne totiž Jesinka se svýma lidma odjela a přijela další parta. Radka s Mailem se vraceli z vítězného tažení Brněnskou výstavou, s CACIBem a pohárem a její Vlasťa  s vychlazenou slivovicí. Nastalo srdečné vítání mezi lidmi a očuchávání mezi námi. Mailik, na to že je takový superšampión, je docela fajn kluk, co mi teda ale vadilo, že si chodil k babče pro podrbání na kaďáku.

 Obrazek

Musím vám říct, že jinak  to byla paráda. Vždycky vás někdo pohladil nebo pomuchlal. To se mi líbilo. Vždycky jste našli nějaký nohy, na který se dalo zalehnout. A to se mi taky moc líbilo.

Obrazek

No a protože Mailíkovi jsou Moraváci, co myslíte, no zpívalo se. Po slivovici je to horší než po vínečku. Vlasťa dal „ zlatý grál“(což byl Malíkův vítězný pohár z výstavy), pravidelně jej plnil dávkou ledově vychlazené slivovice a  grál koloval. A každý přivezl z domu nějakou dobrotu jako my, a vzájemně se ochutnávalo. Byla to skvělá parta lidí a parádní psí smečka. No spát se šlo……….taky ne zrovinka brzo.

 

A ráno zase procházka, na stopovače, s celou smečkou, bylo to prima.

V poledne se jedlo venku, jenže pro nás zase nic a nebylo toho málo. Tak jsem koukal jestli koukaj a když nekoukali, vzal jsem Rockece a koukali jsme zmizet. Mě jsem v hlavě parádní plán. Půjdeme na ty setý jahody a kouknem na tu  domorodkyni, já jsem za velkýho a Rockec za zlýho a k smrti ji vyděsíme. No nedohnali nás? Babča by na to neměla, ale Rendy je číman. Schovali jsme se do vody, měla krásnou jasně zelenou barvu a ty lístečky nám na srsti udělaly parádní dres. Chytili nás a ty hrůzo…!!! Do sprchy. Horší závěr jsem si nemohl ani představit, strašně mě to urazilo.

 Obrazek

Jenže to už dopoledne odjeli Mailikovi, pak odpolko Rockec s páníkem a Alan a Sára a Dorinka a bylo jasný, že končí  parádní víkend, ale co kdyby začínala třeba parádní tradice?

To mě jen napadlo, copak já vím, co na to lidi?

No, a takhle jsem doma padl, klidně jsem se nechal překračovat....

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Slzím smíchy..

(Evča a Maxík, 3. 7. 2007 20:11)

Jaruško, já to přečetla jedním dechem. Moc pěkný je to. Jahody jsou jednoznačně nejlepší a ještě ten Mailíkův kaďák, to jsem taky slzela :-).

Móóc pěkný

(Alena + smečka, 28. 6. 2007 7:28)

Teda Jaruško, já normálně a sprostě závidim, takový krásný zážitky :-)

Vyborna parta!!!

(Martula&Rubysek, 27. 6. 2007 21:44)

Jarusko, Aronku, musel to byt krasny vylet a nadherny vikend! Je to citit z kazde vety a z kazdeho slova. Urcite jste se meli moc, moc krasne - uzasne misto, prima lidi a bezvadni pejsanci... Fotky jsou taky supr. Dekujeme za zajimavy pribeh v denicku a budeme se tesit na dalsi :). Jste sikulinky:). PS. Akorat mi tam trochu chybelo to "opravdove" zlobeni...;))

za rok znova :-)

(Dáša s barbarem, 27. 6. 2007 20:37)

Jarušinko moje zlatá, vyřiď prosím Arýskovi poděkování za úžasné deníčky a hlavně za ty kde se objevuje i barbar Quentin :-) díky nim si jednou připomenu jaký byl střevo a čím mi dělal radost ! i když v Orličkách se zrovna moc nepředvedl a byl prý hodný ! jsem každopádně pro akci zopakovat, buď tam nebo jinde :*) byla to super akce a to hlavně díky fajn lidem a užásným psům. mějte se oba mooooc krásně a brzy naviděnou.