Labrador ARON*Aeron Circinus

Druhý  a třetí červnový víkend… Dubina opět plná labíků

Já se na víkend docela těšil. Babču ještě  trápilo koleno, a byla vedra a vůbec, přes týden se toho moc nedělo. Kromě středy, to jsem vyrazili na hory, babča to nemá ráda, nesnáší kopce a povídala, zas tam teče studená voda, tak jsme jeli do Bystřice na procházku a vykoupat. Já, babča říkala, že by to s ní mohlo seknout, když tam strčila jen palec na noze.. A to vedro, to je nejlíp přežít na Dubině. Tak jsme hned ráno jeli.

Tam bylo překrásně, hned celý barák dokořán, deky na balkon, zalít kytky a já obhlídka terénu. Babča si to pochvalovala, jak je to fajn, že noha skoro nebolí, a vůbec, byl to den plný očekávání. V poledne  přijela Dáša s Quentym a za ní za chvíli Maxíkovi s Maxem. Dokud tam byl Quenty sám, tak jsme řádili jak černá ruka, ale když už byli dva janci, to se na to můžu vykašlat.

Koukám na ně a raději vzpomínám na mládí, v tomhle horku. Lidi se naobědvali a pak klábosili. Holky probíraly věci, Lukáš chystal žranici, já podřimoval a pozoroval cvrkot a kluci řádili ve vodě. Hned bylo domluveno, že se nesmí zapomenout na úpravu ocásku Maxovi, když u nás se tak osvědčila a jsme hned za frajery. Eva od Maxíka přivezla velké nůžky, ale prý byly tupý, tak se to bralo těma z manikury a nevím jak to dopadlo, protože za celou dobu co u nás Max byl, mu ocásek neuschnul. Pořád byl v rybníku.

A pak kolem třetí přijela Matula s Michalem a Ruby. Ruby je mrňous, ale strašně šikovný. Je to milovaný cvrček. Koukejte co pro něj dělají. A on jim , těm svým lidem, za to udělal radost. Začal plavat. A to poprvé, a hned pěkně, a hned daleko, jak říkám šikula!!!

Jeho lidi jsou Matula  a Michal. Můžu o nich říct jen dobrý. Nevadí jim, když na ně funím, když se opřu, když jdu okolo, vždycky pohladí a hlavně, zamilovali si Dubinu na první pohled, stejně jako my. Tento víkend byl můj favorit Luky….měl na starost to nejdůležitější, tj. gril a má uznání. A nezklamal. Něco jsem nenápadně čajznul a ještě jsem dostal. Nebyl důvod se vydat na protestní pochod k vesnici, tak jsem občas útěk jen naznačil, aby bylo vzrušo. A působí to spolehlivě, všichni mě volají, letí pro mě a když se vrátím, dají piškot. Pravda ale je, že oba kluci to Rubymu neusnadnili. Mordovali ho tak, že změnil barvu, změnil polohu/ to asi tisíckrát/a určitě změnil i názor na puberťáky, pokud je snad někdy považoval za roztomilý.

Ovšem, musím dodat, že Maxíkovi nasadili laťku vysoko, co se týká dodávky potravin a servisu s tím spojeným. Mají s sebou vše…. My jsme pak až do noci dostávali děkovné SMS výletníků, jak dorazili domů. V neděli za námi přijela Dáša a Quenty znova, holky něco pracovaly a já po proplavání a proběhnutí, učil Quenťu, že proflákaný den, má taky něco do sebe.

Pak proběhl další horký týden.

A v sobotu bylo pršlavo a studeno, mě se to docela líbilo a panička rozhodla, že zase udělá z psí boudy byt, protože usoudila, že je to nutné - co kdyby k nám někdo přišel. Tedy kdyby jo, je to za mnou, a nikomu by chlupy nevadily.

Na neděli že pojedeme  a protože Matula na webiku volala o pomoc, jako že chtějí zase mezi dobré lidi, pozvali jsme je i Dášu pod podmínkou, že budou lilky. Ty ta moje miluje. Já ne.

A přišla pěkná neděle, nic nenasvědčovalo že to bude den horor, plný děsu.

Pracovně jsem ho nazval…“neděle barbara Quenyho“.

My v pohodě, jen babča ráno označila mytí oken za pitomost, protože je pořád přes ně vidět ven, a dovnitř nemá kdo co koukat.

Nejdřív  přijela Dáša s Quentym /dále jen Q/. Místo pozdravu vlítnul do chaty, popadl smeták, vzal babču po lejtkách a vyrazil. Já za ním, byl to náš smeták. Souboj vyhrála babča, když nám ho sebrala, ale tyč …definitivně zničena, na hromadu ke sklenicím a popelníku z minulého týdne. Pak, tedy brzo, dorazili Rubýskovi a protože jsme je čekali s lilkem, Martula  se vytáhla a byl na několik způsobů…smažený a zapékaný a omáčky a vůbec, babča jásala. Jenže nejsou všichni jen na zeleninu, tak to pojali jako Maxíkovi, s kouzelnou přepravkou. Maxíkovi mají přepravku zelinářskou, tudíž festovní, Rubýskovi supermarketovou, tudíž forovou a hned při vyndávání z auta se Michalovi rozsypala, což jsme my psi, jako uvítací výbor ocenili, protože informace o tom co přivezli, jsme měli z první ruky.

Dáša taky přivezla pekáč, tak jsem se neobával, že bychom byli hlady.Rubyho jsme patřičně přivítali a okamžitě změnili z bílého labíka na hnědého a postupně až černého labíka.A už to začalo, protože Q začal Rubýska okupovat, na mě si vyskakovat a kolikrát nepřestal, i když jsem šel pryč……

Dostali jsme dárečky a taky jsme viděli, kde mají Rubýskovi ty kachny, kuřata, vepř. uši a ostatní poklady. Tak začala zkáza  tzv. květinového záhonku. Já, Ruby a hlavně Q jsme pořád chodili kontrolovat, zda tam ten poklad je a nic nepomohlo, zůstala za námi a Q tam byl 46x,  zpustošená zem.

Pak jsme taky chodili z rybníka do chaty…..jen do přední části s dlažbou, zůstala by po nás, zpustošená chata.

Q se nejprve spokojil s tím, že kradl a lítal s klackama. Jakmile se ale vybalilo jídlo, mně protože jsem  už holt starší a tudíž hlavně na žrádlo, přivázali. Alespoň to nebylo na mě. A pak to byla smršť. Q čajznul balík naložených kuřecích křídel, všichni za ním lítali, on lítal, Dáša v ruce klacek, tlustej jak ruka. Všichni mu veleli, on na ně kašlal a odmítal vydat kořist. Když balík načnul bylo jen slyšet jak chroustá. Ale lidi viděli ohrožený oběd. Tak babča sbírala křídla, co Q ztratil, Matula hlídala, aby se Ruby nepřidal, Michal topil na grilu, aby byl připraven zničit i případné choroboplodné zárodky, které by se na křídla mohly přilepit. Zatím se lepilo jen jehličí a listí. Nikdo nevěděl, kolik jich bylo, babča jich zachránila pět. Pak byl za trest, tedy Q přivázanej, to ničil vodítko, jakmile ho pustili, vyrazil za mnou, protože já viděl na cestě dva černý labíky tak jsem je šel pozdravit… jelikož jedna byla holka.

Pak ukradl lopatku, učinil několik opakovaných pokusů o již zničený smeták, pak se babča dožrala a vzala ho na pohovor za zavřenými dveřmi. Když vyšel, vypadal zkrotle, ale vlítnul na Rubyho a pomordoval ho, pak si zase vyskakoval na mě a když ho babča shodila, šel a čajznul její fungl nový fotoaparát. To už přehnal, a já za bukem viděl jen babču a Q, jak už ochotně kořist vydal, ani nedošel do rybníka. Mezi tím, jen tak mimochodem, všem ve foťáku došly baterky, Q sežral část zapečených nudlí, pak se proběhl po foťáku jejich vlastním a to tak, že blesky blejskaly, co si fotil, ví jen on.Sebral mi mou víkendovou deku a vlekl ji do rybníka. Do vody šel plavat Michal a Q s ním a má za sebou několik neúspěšných pokusů jak ho zmrzačit a utopit. Nakonec už kradl jen suchý chleba, všechno uklizeno a odneseno. Babča říkala, že kdyby to uměla, že by se modlila, že je Q převlečený Ďábel.

No prostě bylo fakt veselo, zejtra bude nuda, nuda, nuda.

Už aby byl další víkend a nějaká sranda… J