Aronovy lásky……..aneb zpověď věčného milovníka
Protože jaké jiné téma v květnu napsat...
Babča často říká, že mě ženský dostanou do maléru. Když se tak ohlédnu za svým krátkým psím životem, za každým mým malérem vždycky nějaká ta psí holka byla. Ale to už tak je, když je pes docela pohlednej, docela šikovnej, a většinou na volno.
Já ty svoje lásky rozděluji do čtyř kategorií:
1.
stálice, favoritky, to je Bublinka od nás z domků, pak Katčina Baruška, Rendy ze Sázavy. A jistě budou další
2.
náhlá vzplanutí…to tak jdete, potkáte ji a víte, že by to bylo krásné to je Hančina Anne, Klárčina Phoebe, Laky z Kateřiny a mnoho dalších3.
využité příležitosti…to je řada těch krásných voňavých feneček, které byly ve stejném okamžiku na tom samém místě jako já a byl by hřích toho nevyužít
4.
holky kámošky se kterýma lítám, blbnu, chodím ven, trávím spoustu času, ale protože je minimálně obtěžuji, mám to povolenoJeště bych měl říct po pravdě , že v prvních dvou kategoriích se jedná zatím výhradně o labradorky, takže prokazuji určitou míru odpovědnosti za rod a rasu. U využitých příležitostí to už tak není a kamošky mám všude, bez ohledu na to. jaká a jaké rasy fenka je.
Moje babča vůbec říká, že při výběru projevuji málo vkusu, jenomže co ona ví, když ona tu fenku necití, ani když stojí vedle sebe. Zatím co já, já o ní vím většinou ještě dřív, než ji uvidím na vlastní oči. A to mi tedy uznejte, že pak nelpím na detailech.Že pak nekoukám na velikost, na barvu, na váhu ani na rasu, protože když vás háravka uhodí přes nos, voní vám i taková, kterou normálně obcházím.
Bublinku jsem si oblíbil už jako cvrček a zlaťák Brit mi musel ukazovat, jak na to.Moc mi to nešlo protože mi Bublina voněla úplně celá, šel jsem na to hned a vždy a ze všech stran a směrů a bylo mi celkem fuk, že se tomu všichni lidi smáli. Říkali malej , ale šikovnej.. A já jsem si říkal, co se v mládí naučíš, později jako bys našel, to mám taky z knížekMusím ale po pravdě říct, že hlavně její paničce se to moc nelíbilo, protože Bublina občas trochu kulhá a že to není dobrý pro její záda.Zatím co její páneček zastává teorii, že když na ní naskakuju, tak ji vlastně masíruju a tudíž prospívám.A moje babča zastává teorii, že kdyby se ji to nelíbilo, že mě prožene, jelikož jsem v podstatě srab.Jistě vidíte, že je na první pohled patrné, že právě moje babča, nemá o mých schopnostech valné mínění a proto ji musím znovu a znovu dokazovat, že jsem číman.
To Baruška , to byla jiná, to byla láska na první pohled. A tam nám nepřál nikdo,Ani její pánečci ani moje babča.Oni proto, že Baruška voněla všem pesanům co jsme byli v Meziříčku´mě Bolíkovi, Maxovi ,Handymu a bylo nás kolem chatky vždycky hejno, a moje babča proto, že jsem nikdy nekoukal na ni, ale na Barušku, že jsem neposlouchal, že jsem tahal tak že praskl můj parádní obojek a že jsem urval kus vodítka, a vůbec jsem se choval jak ona říkala jako idiot…to je tak vždycky, když chlap ztratí hlavu.
Ona má vůbec celou řadu nemístných poznámek. Např. zcela nedávno jsem vyrazil za jednou docela pěknou vlčandou.No utíkala, ale neutekla, a já kolem ní, natřásal jsem, poskakoval…babča tomu říká svatební tanec, ale nevím kde to vzala o svatbě nebyla žádná řeč.Ona nejdřív že ne, že ne a pak jsme si chvilku lízali uši a byla moje.A babča mě vezme na vodítko, vleče pryč a brblá…..mysli, Arone mysli trochu, víš kterým koncem těla se myslí a klepe mi na hlavu…….tímhle. Nevím jaký jiný konec těla měla na mysli, ale hlavu já vždy používám, tedy hlavně nos. Tak nevím proč ten projev.
Nebo dává k lepšímu, že jsem permanentně zamilovanej, to je podle mě stav povznášející, ale ona tvrdí, že se pak chovám jako pitomec.No uznávám, že taková Baruška nebo Renda v mé psí duši zanechaly stopy, ale raději v duši než na uchu nebo na zadku.Taková Renda ta byla ještě mladá, nevěděla co chce, chtěla mě i Fidouše od Janky, Fidouše asi víc, ale mávala nám zadečkem před očima oběma.A dělalo ji to náramně dobře, když si s námi mohla pohrávat. To Baruška to bylo jiný kafe. To už byla dáma, ale zase ji moc hlídali.
Jinak babča oceňuje jediné, a to je, že se kvůli ženským neperu. Když ne já, tak ať si užije kámoš, však zítra je taky den.Já mám rád svůj klid a když se mi všechny líbí, abych kvůli nim duši vypustil, nebo dostal na frak od jiného psa, nebo nedej bože od babči, to ani náhodou.
Rozumíte, to já se zamiluji, vzplanu….však ta Laky na Kateřině, ta si byla. Oči a čumák jsem od ní nemohl odtrhnout….lítal jsem za ní celý den a to by mě babča mohla klidně utlouct. Ale když ji poslali pryč, tak mi chvíli chyběla, hledal jsem a čuchal, ale nakonec co , holek je…….
Po pravdě řečeno, já si nejvíc užiju s kamoškama. Nejlepší je Bessi, bíglice, já už o ní mluvil.Už máme za sebou řadu pěkných chvilek, pereme se spolu, laškujeme spolu a když náhodou začnu zkoumat jiný objekt, Bessi mezi nás vlítne a začne na ni ňafat. Babča s Gabušou se tomu chechtají, že si mě hlídá,no tak hlídá, třeba mě uchrání od nějakých malérů. A i když má na labradora figuru divnou, když začne lítat, mám co dělat, abych ji stačil.Už jsem psal, jak spolu chodíme na jednom vodítku, já tam a ona jinam. Je to takové přetahování, ale občas se i trochu porafeme, ale pořád dobrý.Jen nesmí hárat, to pak kamarádka nekamaráda, hormony si dělají co chtějí.
Nemusím moc kluky, buď se na mě vytahujou, nebo nevoní, nebo vypadají divně, prostě já raději kamarádím s holkama.
Jenomže.
Stejně tuhle kapitolu musím zakončit mou láskou největší. Však vy to taky víte.NO jasně babča moje, to je láska….láska úúúúplně největší (mezi námi, tohle nedodat, ten článek nikdy nespatřil světlo světa)
